Petr Hajdyla – Výstava v Domě umění Opava

Je v tom víc lehkosti než tíhy.

Petr Hajdyla je malíř, jehož výtvarná imaginace je prozářená barvami. Z jeho pláten čiší velice živá energie, která se ale ráda odpoutává od popisné transkripce a nabývá spíše ireálných až psychedelických poloh. Jako by si barevná skladba obrazů žila tak trochu vlastním životem. Malba neskutečných, řečeno rétorikou dějin umění, expresivních barevných valérů může upomínat na fakt, že vidění, jakožto smyslové poznávání světa není objektivním fenoménem už jenom proto, že se nelze vtělit do druhého člověka a ověřit si, že hodnoty vlnových délek, kterým říkáme barvy, vnímáme všichni stejně. Hajdylovy výtvarné postupy jako by se tímto principem řídily a bez ostychu nám nabízely zcela svobodnou barevnou interpretaci sklizených lilků, oblaků, včelích úlů, „skejtů“ nebo U-ramp. Zmíněný výčet již tak trochu poodkrývá autorovu námětovou orientaci, která se zdá být na první pohled široká a nekonzistentní. Osciluje mezi městem a venkovem, mezi interiérem a exteriérem, mezi aspektem figurálním a nefigurálním. Při hlubším ponoru ale přesto vykrystalizuje jednotící motiv. Ten neleží v rovině konkrétního námětu jako spíše v náladě. Hajdylovy obrazy totiž všechny krouží kolem pocitu záhadné nepřítomnosti lidských aktérů. Nachází se na nich předměty a kulisy lidské činnosti, explicitně přítomný a malbou zjevovaný člověk ale povětšinou schází. Poodešel ze „záběru“ odpočinout si po sklizni, unavený a rozbolavělý z věčného padání a vstávání z jízdy na skejtu už šel domů, prázdný džbán na stolku čeká na procházku ke studánce, lehátko napůl již potrhané zeje ve vzduchoprázdnu u vypuštěného bazénu, kulečníkový stůl s rozehranou či ještě nezapočatou partií tiše stojí a čeká hráče…
Kurátor výstavy: Jaroslav Michna

Všechny výstavy