Daniel Hanzlík je multimediální umělec zabývající se malbou, kresbou, fotografií, objekty, digitálními obrazy, site-specifickými instalacemi, audiovizuálními performancemi a realizacemi do architektury. Stipendijně pobýval v Pilchuck Glass School v Seattlu (1995, 1996) a v Mezinárodním kulturním centru Egona Schieleho v Českém Krumlově (2001). Je držitelem ocenění Purchace Award of Primorsko – goranska County, v rámci 15th International triennial of Drawings, Modern Gallery Rijeka (Chorvatsko, 2001) a Corning Prize (Corning Muzeum, USA, 1996).
V současné době vede společně s Pavlem Mrkusem ateliér experimentální povahy Time-based Media na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Pravidelně vystavuje od roku 1992. Mezi důležité projekty, na kterých byl autor zastoupen, lze uvézt např. Fundamenty & Sedimenty. Vzpoura hraček 2011 (Praha, 2011), Česká malba generace 90. let (Brno, 2011), Paralelní historie (Litoměřice, 2011; Kutná Hora, 2012), Film v súčasnom umení (Nitra, 2012), Nulla Dies Sine Linea (Ústí n. Labem, 2014), Ze středu ven – umění regionů 1985-2010 (Plzeň, 2014), Inner Image – Appearing / Disappearing Images (Galeria Arsenale, Bialystok, Polsko, 2017). Samostatně vystavoval například v Galerii hl. m. Prahy v roce 2013 (Zdroje signálů, GHMP – Colloredo-Mansfeldský palác, Praha), v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře v roce 2018 (Vidět čas, GASK, s P. Mrkusem), v Galerii Dům v Broumově v roce 2020 (Na okrajích intervalů).