Jiří David patří k vůdčím postavám v utváření postmoderny v české kultuře v druhé polovině osmdesátých let. Podobně jako jeho vrstevníci se zpočátku vyjadřoval v intencích neoexpresionismu, který prezentoval na neoficiálních výstavách Konfrontace (od r. 1984). Poté prošla jeho práce, stejně jako u řady jeho generačních spolupracovníků, proměnou a orientací na postmoderní zacházení s obrazem. Významnou roli v jeho práci sehrává také kresba, objekt, instalace a zejména fotografie.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se mu, jako jednomu z mála, podařilo prosadit na mezinárodní scéně. O jeho díle se zmiňoval v letech 1987 až 1993 časopis Flash Art, do své knihy Superart jej zařadil guru italské transavantgardy A. B. Oliva a v roce 1990 se David představil na Apertu v Benátkách. Doprovodných výstav Benátského bienále se pak účastnil ještě několikrát a v roce 2015 reprezentoval Českou republiku v národním pavilonu samostatným projektem s názvem Apoteóza a podtitulem Kde domov můj. Byl spoluzakladatelem – pro prosazení postmoderny zcela stěžejní – skupiny Tvrdohlaví a od roku 1990 také patřil ke kmenovým autorům pražské Galerie MXM. Je zastoupen v mnoha domácích i zahraničních sbírkách, např. Galerie hlavního města Prahy, Jack Tilton Gallery, New York, Ludwig Múzeum – Museum of Contemporary Art, Budapešť, Moravská galerie v Brně, MUMOK – Museum Moderner Kunst Stiftung Ludwig Wien, Wien, Muzeum umění Olomouc, Národní galerie v Praze, The Art Institute of Chicago a dalších.
Řadě Davidových děl se podařilo rozvířit debaty o současném českém umění. K těm nejdiskutovanějším patřil bezesporu cyklus fotografií Skryté podoby, monumentální neonové instalace Trnová koruna nad Rudolfinem a Červené srdce nad Pražským hradem, Klíčová socha anebo cyklus inscenovaných fotografií Moji rukojmí. Do mezinárodního kontextu se také dostal jeho cyklus manipulovaných fotografií Bez soucitu.
Jiří David je mimořádnou postavou české výtvarné scény. Jeho tvorba i aktivistický přístup k politickým, společenským a kulturním tématům umocňují jeho výrazný vliv na její podobu a vývoj, za což byl v roce 2009 vybrán v anketě časopisu Reflex osobností XX výtvarného umění.
